Internet je plný informací, ale ne všechny jsou pravdivé. S nástupem umělé inteligence (AI) se fake news a dezinformace šíří rychleji a sofistikovaněji než kdy dříve. Algoritmy, které měly původně pomáhat s vyhledáváním relevantních zpráv, mohou nevědomky podporovat šíření lží. Jak AI ovlivňuje svět informací a co s tím můžeme dělat?

Kdo tvoří digitální dezinformace

Dříve dezinformace šířili hlavně jednotlivci nebo organizace s konkrétními zájmy. Dnes se na tom podílí i pokročilé AI systémy, které dokážou generovat realistické texty, obrazy, a dokonce i videa. Díky nástrojům jako jsou jazykové modely nebo deepfake technologie je stále těžší rozlišit pravdu od fikce.

AI jako obránce pravdy

Umělá inteligence dokáže obsah nejen generovat, ale i analyzovat. Některé algoritmy automaticky odhalují fake news na sociálních sítích a označují je jako zavádějící. Na druhou stranu však AI pomáhá vytvářet obsah tak přesvědčivý, že ho i odborníci považují za autentický. To je zásadní problém, když se dezinformace dotýkají důležitých témat, jako jsou volby nebo pandemie.

Jak se fake news šíří

Sociální sítě a vyhledávače fungují na principu personalizace obsahu. To znamená, že uživatel vidí zprávy, které odpovídají jeho zájmům, a často se tak dostává do informační bubliny. Pokud AI vyhodnotí, že nějaký obsah získává velký dosah, podpoří jeho šíření. To platí i pro nepravdivé nebo zavádějící informace. Technologie dokáže rozpoznat určité vzorce fake news a navrhovat opatření proti nim. Například Google a Facebook vyvíjejí AI nástroje, které označují podezřelé zprávy. Problémem však je, že dezinformace jsou často přizpůsobivé a AI je stále v procesu učení.

Boj proti digitálním duchům internetu je i na každém z nás. Ověřujte si informace, sledujte více zdrojů a dávejte pozor na emocionálně laděné zprávy, které vás mají okamžitě o něčem přesvědčit.