Pokud se pohybujete ve světě informatiky, nebo jste někdy i doma konfigurovali svůj router a síť, tak jste mohli zaslechnout dělení na virtuální a fyzické sítě. Pro jiné pak mohou být známé spíše pojmy jako je Ethernet, VPN nebo VLAN.

To vše jsou opět konkrétní služby, nebo chcete-li „varianty“, které mohou mít počítačové sítě na hladině fyzického a virtuálního propojení. A pokud jste o nich neslyšeli, tak se dozvíte více právě v rámci dnešního článku!

Fyzické zapojení sítě

Pro všechny je vždycky nejjednodušší pro pochopení fyzická síť. Důvodem je, že tu můžeme doslova sledovat očima a je hmatatelná. Jako fyzickou síť, nebo fyzickou topologii označujeme propojení pomocí různých druhů médií. Může jít o klasický UTP kabel, optický kabel nebo i další typy propojení, včetně bezdrátových kanálů.

Virtuální sítě a jejich výhody

Dokud máme domácí síť o pár zařízeních a několika málo kabelech, tak vše může být pohromadě. Technologie jako VPN a další nám budou fungovat plošně, a je to tak správně. Jenže pak si představte třeba síť na úřadě, kdy z ničeho nic kabelu najdete celé kilometry a desítky přístrojů. V takovém případě pak fungují virtuální sítě, známe jako VLAN.

Virtuální síť nám umožňuje fyzicky celistvou síť rozdělit na „logickém“ náhledu na jednotlivé části. To může třeba u úřadů být užitečné pro oddělení pater, nebo jednotlivých odborů.

VPN aneb virtuální personální síť

Po světě přitom najdeme jenom málo síťových technologií, které si získali oblíbenost jako má právě VPN. Tento protokol nám totiž slouží k tomu, abychom mohli vytvořit virtuální síť i se zařízeními vzdálenými tisíce kilometrů. Díky tomu tak můžeme přistupovat k lokálním datům v síti někde na druhé straně světa. Nebo jak je VPN často užívaná, můžeme jménem přístroje jinde na světě komunikovat, a tím pádem nahlížen na geograficky omezený obsah.